Seriál: Jak jseme kupovali starý dům. 

Rozhodla jsem se napsat o tom, jak jsme si kupovali starej dům. Když to všechno začalo, pročesávala jsem internet a nenašla jsem to, co jsem hledala, totiž jak přesně koupě domu probíhá a co to obnáší, za co všechno se platí a kdy a kde se co vyřizuje. Třeba taky hledáte informace a možná se Vám budou moje postřehy hodit. Jasně, článků o kupování domů je spousta, o tom, na co si dát pozor při koupi starého domu, jak vybírat hypotéku a já nevím co ještě, ale přesto nás čekala spousta překvapení, o kterých jsme se nikde nedočetli.

Naše rozhodování o vlastním bydlení začalo touhou po chatě. Nechtěli jsme si brát hypotéku na milión let. Cena se měla vejít do 1 500000 a chata měla mít potenciál k přestavbě pro trvalé bydlení. Vypuklo probírání inzerátů na internetu. Projeli jsme několik chat a některé byly opravdu krásné, ale nakonec jsme od toho upustili. Chaty se totiž překvapivě vyskytují v chatových oblastech :D a tudíž bývají poněkud odlehlé. Hledali jsme sice klidné místo s výhledem, ale většina chat byla až příliš stranou a špatně dostupná. Navíc často bez příjezdové cesty, na pronajatém pozemku, a velmi často neodpovídala popisu v inzerátu. 3+1 například znamenalo kuchyň plus tři výklenky s palandami. Vhodná k trvalému bydlení znamenalo: není tam elektřina ani voda a chata je dřevěná a nezateplená, ale vše se dá dodělat... Někdy stála chata na společném pozemku s jinými chatami, nebo přístup k dalším chatám byl přes "vaší" zahradu. Nakonec jsme od nápadu s chatou upustili. Ale pomohlo nám to specifikovat požadavky, které na bydlení máme.

Požadavky jsme si sepsali na papír. Občas si trochu protiřečily, a taky se časem měnily a tříbily. Bylo tam třeba:

Já chtěla co největší prolínání interiéru a exteriéru, les v dochozí vzdálenosti, hezké zelené okolí, klid a vyžití pro děti, Luky pokud možno nová okna, zavedený plyn a kanalizaci, co nejnastěhovatelnější stav. Pak jsme taky chtěli v blízkosti obchod a restauraci.

Probírala jsem inzeráty jak v horečce a věřila, že za pár měsíců něco najdem. Člověk, kterej ve skutečnosti nic neshání a jen tak sní, má pocit, že je toho v nabídce spousta a všechno se mu líbí. Když však hledáte něco doopravdy a představujete si, že se tam fakticy nastěhujete, šíleně se kvůli tomu zadlužíte a pak tam budete muset bejt a žít, iluze opadne. Zjistíte, že nabídek, které by alespoň připadaly v úvahu zas tolik není a zas tak moc se nemění. Romantická chata uprostřed lesa vám najednou nepřipadá zas tak úžasná. Je vlhká, malá a má zahradu na kterou nikdy nezasvítí slunce. A vy jste chtěli pěstovat rajčata, ne?  Tak hledáte a hledáte a telefonujete a projíždíte a jste unavení a zklamaní. Teda aspoň já jo, protože moje očekávání bylo veliké a vždycky mě přemohl pocit, že tohle už je určitě ono a po shlédnutí fotek v inzerátu už jsem v duchu rozestavovala nábytek a sázela na zahradě stromy. A když jsme tam pak přijeli, tak to vypadalo jinak než na fotkách, místnosti byly menší, fleky na stěnách výraznější a střecha na spadnutí. Spočítala jsem, že jsme projeli okolo 25 objektů a trvalo to rok. Vězte, že jsem už půl roku předem začala tajně, opatrně balit, aby to Lukáš neviděl. Protože jsem potřebovala mít pocit, že už se to blíží. Že už se něco děje.

Některý domy byly tak zajímavý, že si zasloužej zvláštní kapitolu. Bohužel vždycky se našlo něco, proč ten kterej dům nevzít. Možná si někdo řekne, že jsou to maličkosti, ale my jsme věděli, že by nám zrovna tohle "něco" v budoucnosti vadilo. Třeba ruch z hlavní silnice u domu. Jeden dům byl třeba v zatáčce a nebyl tam chodník, silnice byla hrozně nepřehledná a představa, že tam moje děti choděj ven byla vážně nepříjemná. A navíc to tam hrozně smrdělo kanalizací. Byl tam problém s jedním ze záchodů, makléř nám dokonce nedoporučil se tam podívat, že prej je to jen pro silný povahy. Že to majitel řeší a nedaří se to vyřešit. Jinej dům byl "v podhradí" domu nad sebou. Byl ve svahu a sousedi nad Vámi by Vám koukali až do talíře. Nebo...nebo některý se nám na fotkách nelíbily. Tak jsme je přehlíželi. Konkrétně ten růžovej výše na fotce. V inzerátu bylo napsáno "po rekonstrukci", ale fotky byly naprosto příšerný. Smála jsem se, že vypadá spíš před rekonstrukcí a né po ní. Byl v nabídce dlouho. Až jsme měli všechny ostatní projetý a tenhle tam pořád byl, tak jsme nakonec jeli i tam. A zjistili jsme, že je skvělej! Vypadal o sto procent líp než na fotkách, navíc okna, střecha, elektřina i voda byly nový. Dispozice přesně pro nás. Jenže bohužel byl už v rezervaci, což nám makléř bůhví proč řekl až po prohlídce. Mysleli jsme si, že kecá, to občas makléři dělaj, aby Vás poňoukli k akci. Jenže nekecal. Strašně dlouho jsme si vyčítali, že jsme ho prošvihli. Takže rada číslo jedna zní: I když se Vám na fotce moc nelíbí, pokud je cenově dostupnej a v oblasti, kde hledáte, jeďte se tam podívat. Za prohlídku nic nedáte.